Protipovodňová opatření

Protipovodňových opatření existuje celá řada a pro větší přehlednost je lze dělit do několika kategorií z různých hledisek

Členění protipovodňových opatření dle EU

V dokumentech Evropské unie se nejčastěji uvádí protipovodňová opatření rozdělen a podle jejich účelu. Pro správnou funkčnost a efektivitu protipovodňových opatření je nutná vzájemná provázanost a doplňkovost všech druhů opatření.

  • Prevence – prevence škod způsobených povodněmi díky vhodnému umístění staveb, přizpůsobení staveb povodňovému riziku, vhodnému využití území a zemědělských a lesohospodářských praktik.
  • Ochrana – využití strukturních i nestrukturních opatření k protipovodňové ochraně, ke snížení pravděpodobnosti a dopadu záplavy.
  • Připravenost – informovanost obyvatelstva o nutnosti protipovodňových opatření, povodňovém riziku a správném chování v době ohrožení.
  • Záchranný systém – vytvoření záchranných plánů pro případ povodně.
mapa.png

Jednou z možností jak dosáhnout preventivních opatření je využívat map a plánů záplavových území, díky kterým se dosáhne optimálního umístění nových staveb. Při přihlédnutí k záplavovým mapám se u nových budov dosáhne ke snížení rizika, že budou v případě povodní zaplaveny.

hraz.png

Jednou z možností ochranných opatření je například budování ochranných hrází podél toků. Na obrázku je vyobrazena ochranná hráz v napajedlech ve Zlínském kraji

amplion.png

Protipovodňovými opatřeními, které kladou nárok na připravenost občanů může být například existence místního informačního systému , sirén nebo i také webového portálu kde budou sděleny nejdůležitější informace.

webUH.png

Příkladem záchranného systému může být například organizační část povodňového plánu města

Technická a netechnická opatření

Často jsou však jednotlivé druhy děleny i podle jejich konstrukční podstaty na netechnická a technická opatření.

Mezi netechnická opatření se řadí například:

  • Definování záplavových zón, jejich právní zajištění,
  • předpovědní a varovné systémy,
  • výchova veřejnosti k odpovědnému chování při povodňových rizikových situacích.

Mezi technická, neboli stavební opatření lze potom zařadit opatření:

Proti účinkům vody v ploše povodí:

  • regulace rozsahu, druhové a věkové skladby lesů,
  • regulace zemědělské činnosti v ploše povodí,
  • budování retenčních a protierozních opatření.

Proti účinkům na vodních tocích:

  • retenční prostory v údolních nádržích,
  • retenční prostory v poldrech,
  • ochranné hráze,
  • zkapacitnění koryta vodního toku,
  • snížení hloubkové a boční eroze,
  • údržba a čištění koryt.
strom.png

Technická a přírodě blízká opatření

Další dělení je možné provést z pohledu způsobu ochrany – protipovodňová opatření se stále častěji rozlišují na technická a přírodě blízká.

Jako technická opatření jsou označovány:

  • kapacitní úpravy koryt,
  • ohrázování vodních toků
  • výstavby velkých retenčních nádrží aj.

Základní myšlenkou přírodě blízkých opatření je zajištění ochrany osob a majetku před ničivými účinky povodní v kombinaci se zajištěním dobrého ekologického stavu krajiny. Opatření jsou aplikována nejen na vodních tocích, ale i v okolních nivách a v celé ploše povodí.

Přírodě blízká opatření

Přírodě blízká opatření v ploše povodí

Přírodě blízkými opatřeními v ploše povodí se rozumí zejména protierozní opatření, jejichž cílem je nejen snížení projevů vodní eroze, ale také podpora zvýšení schopnosti krajiny zpomalovat povrchový odtok a zadržovat vodu.
Takovými opatřeními jsou například:

  • agrotechnická protierozní opatření (např. vyloučení širokořádkových plodin z pěstování na svažité půdě, vhodné způsoby provádění orby apod.),
  • dále organizační protierozní opatření (např. organizace produkčních ploch, zatravnění svažité orné půdy, apod.).
  • biotechnická protierozní opatření (např. výstavba protierozních nádrží, zřizování zasakovacích pásů, průlehů a protierozních mezí, apod.).

Přírodě blízká opatření na vodních tocích

Přírodě blízká opatření na vodních tocích řeší protipovodňovou ochranu v úzké vazbě na vodní toky a jejich nivy. Jedním ze základních principů tohoto typu opatření je zpomalení odtoku povodňových vod a využití volné retenční kapacity potočních a říčních niv v nezastavěných územích. Nezbytnou charakteristikou přírodě blízkých protipovodňových opatření je kromě dosažení protipovodňového účinku i udržení dobrého ekologického stavu vodních toků a niv nebo jejich zlepšení.

Tato opatření jsou v současnosti velmi populárními. Přírodě blízká opatření sama o sobě však nestačí k zajištění protipovodňové ochrany sídel. Mohou ale být nezanedbatelným přínosem. V praxi není správné prosazovat buď jenom přírodě blízká opatření, nebo jenom opatření technická. V každé konkrétní situaci je třeba hledat jejich co nejlepší kombinaci.

Základním typem přírodě blízkých protipovodňových opatření v nezastavěných nivách je komplexní revitalizace koryta vodního toku a obnovení přirozených hydrologických funkcí potoční a říční nivy do volné inundace, jejich zpomalení a postupné uvolnění při opadu povodňové vlny. V zastavěných územích je protipovodňového účinku dosahováno kapacitní úpravou koryta a zrychlením odtoku. Opatření je vždy spojeno s revitalizační úpravou koryta vodního toku.

Zpravidla se vytváří složený profil koryta, přičemž vnitřní revitalizované koryto převádí základní průtoky a zajišťuje nezbytné ekologické funkce toku a vnější kapacitní koryto slouží k převodu povodňových vod.

Dalším typem přírodě blízkých protipovodňových opatření je zřizování ochranných nádrží nebo poldrů, které zajišťují potřebnou retenční kapacitu pro zadržení nebo zpomalení povodňové vlny. Vnitřní prostor těchto nádrží je přitom vždy upraven přírodě blízkým způsobem tak, aby bylo zajištěno zlepšení ekologického stavu vod. V suchých nádržích se tak zpravidla provádí komplexní revitalizace vodního toku, zřizují mokřady, obnovují vlhké louky nebo lužní les.

Přírodě blízká protipovodňová opatření:

  • Revitalizace dosud technicky upravených vodních toků ve volné krajině za účelem zpomalení postupu a koncentrace povodňových vln a podpory tlumivých povodňových rozlivů do niv.
  • Rozšiřování, resp. obnova přírodě blízkých území, umožňujících rozlivy povodní. Pokud například technická úprava v minulosti vytvořila nevhodně úzký povodňový koridor přisazením ochranných hrází těsně k říčnímu korytu, může dojít k obnovení šířky koridoru odsazením hrází, respektive postavením hrází nových, dál od vodního toku. Některé hráze, které neochraňují sídla, ale chránily zemědělskou půdu před častějším zaplavováním menšími povodněmi, a tím omezovaly i rozlivy větších povodní do niv, mohou být zcela odstraněny.
  • Zadržování povodňových objemů v přírodě blízkých soustavách terénních sníženin, jako jsou vhodně tvarované jámy po těžbě písků a štěrků.
  • Zadržování povodňových objemů ve vícefunkčních poldrech (poldry s přírodě blízkou zátopovou plochou).
  • Rozvolňování koryt v intravilánech do přírodě blízkých tvarů.
  • Převádění povodňových průtoků přírodě blízkými ochrannými koryty (povodňové bypassy).
  • Odstraňování jezů a stupňů, které mohou nevhodně vzdouvat povodňové průtoky (a zároveň působí jako migrační překážky a připravují vodní tok o přirozenou spádnost).
  • Doplňková a kompenzační revitalizační opatření, která zlepšují ekologické vyznění protipovodňových opatření technického rázu.

Aktivní a pasivní opatření

Model (teoretické fungování) protipovodňové ochrany, který má za cíl snížení potenciálních majetkových škod, dále rozdělíme na aktivní a pasivní protipovodňová opatření, abychom lépe postihli legislativní a finanční vazby mezi jednotlivými subjekty. Tato opatření lze v našem pojetí charakterizovat v zásadě takto:

Aktivní protipovodňová opatření

Aktivní protipovodňová opatření jsou založena na preventivním přístupu při využívání záplavových území. Hlavním cílem aktivních protipovodňových opatření v tomto pojetí je zajistit optimální rozvoj v záplavových územích a tím rovněž optimalizovat dopad povodňových škod na národní hospodářství. Znamená to, že tato opatření řeší problém škod ex ante pomocí principu individuální odpovědnosti za využívání oblastí v okolí řek.

Pasivní protipovodňová opatření

Pasivní protipovodňová opatření jsou přijímána k ochraně majetku, který byl v záplavovém území již umístěn. Jsou přijímána na ochranu majetku obyvatel, kteří se již v záplavovém území usídlili – tj. dobrovolně se rozhodli nést riziko. Významný rozdíl oproti aktivním protipovodňovým opatřením je ten, že na realizaci pasivních opatření je potřeba vynaložit dodatečné (soukromé či veřejné) prostředky.

Modul ČHMÚ pro automatické načítání zpráv SIVS a poskytování dat HPPS
Těžiště činnosti služeb HPPS a SIVS ČHMÚ při nebezpečí a nástupu povodňových situací spočívá především ve včasné předpovědi vzniku blížící se povodně a vydání upozornění a výstrahy na tuto blížící se událost.
Od začátku povodňové situace pak ve vhodně zvolených intervalech předpovídat další vývoj situace vydává příslušné informace a předpovědi až do úplného skončení povodně.
Na jednotlivých úrovních řízení ochrany před povodněmi je zajištěno provázání hlásné služby s povodňovými plány. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ní dále zejména správci vodních toků a provozovatelé vodních děl. Podrobnosti o organizaci hlásné povodňové služby upravují povodňové plány.

Důraz je kladen zejména na:

přesnost informací
rychlost předání informací.

Včasné, kvalitní a aktuální informace jsou jednou ze základních podmínek zlepšení ochrany před povodněmi, mají zásadní význam pro řízení a přispívají k podstatnému snížení povodňových škod.
Neméně důležitým výstupem je zajistit informování obyvatel České republiky o riziku povodňového nebezpečí a zapojit tak do preventivních činností nejen veřejnou správu, ale i širokou veřejnost.

Systém integrované výstražné služby - SIVS je společně poskytovaná výstražná služba předpovědních pracovišť ČHMÚ a Odboru HMZ VGHMÚř AČR v působnosti resortu MO pro území ČR v oblasti operativní meteorologie a hydrologie.
Předmětem SIVS je:

 
  • vyhodnocení meteorologických a hydrologických aktuálních dat, informací a prognózních materiálů
 
  • vydávání a rozšiřování integrovaných výstražných informací.

Dotace na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni, digitální povodňové plány

Dotace mohou být využity na:
•      budování a modernizace systému předpovědní povodňové služby, včetně budování a          modernizace měřicích stanic
•      budování a rozšíření varovných a výstražných systémů v rámci hlásné povodňové služby  na regionální a místní úrovni
•      tvorba digitálních povodňových plánů
•      bezdrátové rozhlasy, sirény, srážkoměrné stanice, hladinoměry, hlásné profily
•      území potenciálně ohrožená  povodňovým rizikem a jejich povodí
•      za nezpůsobilé výdaje jsou považovány výdaje na rekonstrukci lokálních varovných  systémů
•      projekt řeší systém povodňové služby a preventivní povodňové ochrany na celém území působnosti minimálně jednoho kraje nebo minimálně dvou obcí s rozšířenou působností 
•      přílohou musí být mimo jiné stanovisko ČHMÚ, hasičů, povodí
•      výdaje min. 200 tis. bez DPH
•      dotace 70 % 
Nacházíte se: Protipovodňová ochrana a povodně > Protipovodňová opatření