O povodních

Co jsou to povodně?

Povodní zpravidla rozumíme výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať již v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.). Občas se používá slovo záplava jako synonymum povodně, ale fakticky jde pouze jen důsledek, tj. o vylití vody z koryta v důsledku povodně.

V minulosti docházelo k povodním a s nimi spojenými záplavami stejně jako dnes. Povodně jsou zcela přirozenou událostí. V současnosti jsou však pobřežní zóny toků hustě osídleny lidskou civilizací a pro člověka se povodně stávají událost, které se snaží předejít.

Otázka prevence povodňových škody se tedy dá pochopit jako uzpůsobování se člověka k životu v určitém prostředí.

Nejčastější typy povodňových situací

Jarní povodně

Jarní povodně v době tání sněhu (tzv. zimní povodňový režim). Na jaře dosahují povodňové vlny zpravidla největšího objemu, vyznačují se plochým tvarem a dlouhou dobou trvání. Vyskytují se v nížinách a pahorkatinách.

Letní povodně

Na některých tocích, zejména na jejich horních úsecích, převažují letní povodně, způsobené dešti trvajícími několik desítek hodin, nebo i dva až tři dny (letní povodňový režim). Tyto povodně mívají menší objem než povodně zimní, povodňová vlna ale bývá strmější, někdy i s několika vrcholy v důsledku členitosti říční sítě a nerovnoměrnosti plošného rozložení srážek.

Povodně způsobené prudkými krátkodobými lijáky

Povodně tohoto typu mají strmý průběh a krátkou dobu trvání. Jsou vyvolány srážkou o vysoké intenzitě - bylo zaznamenáno až 44 mm za hodinu, s rychlým vzestupem vodních stavů a kulminací za 5-10 hodin od počátku povodně.

Stupně povodňových situací – stupně povodňové aktivity

Míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.

a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,

b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Nacházíte se: Protipovodňová ochrana a povodně > O povodních