Přeshraniční vodní toky

Česko-Slovenské přeshraniční a hraniční toky

Vodní toky na Česko-slovenském příhraničí jsou charakteristické svým směrem toku a rovněž i délkou. Většina potoků, řek a říček je velmi krátká a neměří více než 20 km. Toky také v naprosté většině případů odtékají z České republiky na Slovensko, hledajíc nejkratší, nejschůdnější cestu ke svému úmoří. Důvodem je, že naprostá většina hranic je tvořena hřebeny pohoří. Údolí v těchto pohořích způsobují, že častokrát dotyčný vodní tok tvoří přirozenou státní hranici.

Přeshraničními velkými řekami schopnými způsobit velmi vážné škody v obcích jak v České republice tak i ve Slovenské republice jsou řeky Morava a Vlára. Dalšími toky schopnými způsobit vážnější škody na obou stranách je tok Klanečnice, Drietomice, Teplice, Hrubár, Lysky nebo Renštok.

Následující příhraniční, hraniční toky a jejich charakteristiky jsou řazeny postupně od jižního okraje Česko a Slovenských hranic (hranice s Rakouskem)k severnímu okraji hranic (hranice s Polskem).

Morava

Hraničí v: Jihomoravský kraj (ORP Hodonín, Břeclav) – Trnavský kraj (okr. Skalica)

Nejdůležitější příhraniční řekou na Česko-slovenských hranicích je řeka Morava. Pramení na území České republiky v Pardubickém kraji pod vrcholem Králického Sněžníku u obce Dolní Morava. V nadmořské výšce 1380 m n. m. Teče převážně jižním směrem nejprve jako horský potok na území Olomouckho kraje. Protéká významnými městy a obcemi jako je Zábřeh, Olomouc, Tovačov, kde přibírá levostrannou Bečvu. Dále pokračuje v jihovýchodním směru na území Zlínského kraje. Protéká Kroměřížem a na soutoku s tokem Dřevnicí v Otrokovicích se stáčí jihozápadním směrem až k místu kde opouští území České republiky. Během své cesty však plyne většími městy, jako je Staré Město, Uherské Hradiště, Hodonín. Před Hodonínem poblíž Rohatce od soutoku s tokem Radějovky tvoří Česko-slovenskou státní hranici až k soutoku s Dyjí. Průměrný průtok na Československé hranici naměřený u Lanžhotu dosahuje 59,6 m3 za sekundu. Od soutoku s Dyjí tvoří Slovensko-rakouskou hranici směřujíc k jihozápadu, avšak poblíž obce Záhorská Ves se řeka stáčí zpět jihovýchodním směrem až ke svému ústí do Dunaje nedaleko Bratislavy s průměrným průtokem 120 m3 za sekundu. Celková délka řeky od pramene k ústí dosahuje 353km, z této délky celých 114 km tvoří Slovenskou státní hranici.

Radějovka

Hraničí v: Jihomoravský kraj (ORP Hodonín) – Trnavský kraj (okr. Skalica)

Radějovka pramení v Bílých Karpatech pod vrcholem Čertoryje. Odtud plyne kopcovitou krajinou severozápadním, západním směrem. Na jejím toku se nachází intravilány obcí Radějov u Hodonína, Petrov. Potok Radějovka ústí na státní hranici České republiky se Slovenskem do řeky Moravy. Před svým ústím tvoří v délce necelé dva kilometry přirozenou státní hranici až do míst kde se do ní vlévá Sudoměřický potok.

Sudoměřický potok

Hraničí v: Jihomoravský kraj (ORP Hodonín, Veselí nad Moravou) – Trnavský kraj (okr. Skalica)

Pramení v Bílých Karpatech na svahu Tlsté hory na Česko-slovenské státní hranici ve výšce 420 m n. m. Svým tokem teče severozápadním směrem, přičemž střídavě zasahuje na území České republiky a Slovenska. Ze své délky 14 km však celých 9 km tvoří přirozenou státní hranici. Do toku se z ČR vlévá potok Mandát, ze SK se do vodního koryta vlévá Skalický potok. Téměř v polovině své délky protéká vodní nádrží Kostolnica, také česky nazývané Mlýnky ležící na státní hranici. Sudoměřický potok ústí za Sudoměřicemi na státní hranici do toku Radějovky.

Teplice, Teplica

Hraničí v: Jihomoravský kraj (ORP Veselí nad Moravou) – Trenčínský kraj (okr. Myjava)

Říčka Teplice, na Slovensku nazývaná Teplica pramení na území České republiky pod sedlem U tří kamenů v Bílých Karpatech. V České republice protéká obloukem přibližně 5 km mělkým údolím a ihned přetéká na území Slovenska. Dále směřuje převážně jižním směrem až ke svému ústí kopcovitou krajinou. Většími obcemi, kterými protéká jsou: Vrbovce, Sobotiště a okresní město Senica, za kterým Teplica ústí do řeky Myjavy s průměrným průtokem 0,6m3 za sekundu.

Myjava

Hraničí v: Jihomoravský kraj (ORP Veselí nad Moravou) – Trenčínský kraj (okr. Myjava)

Myjava je řekou pramenící v České republice na jižním úbočí Šibenického vrchu v Bílých Karpatech v nadmořské výšce 660 m n. m. V České republice však délka jejího toku měří pouhých několik kilometrů. Od státní hranice pokračuje v jižním směru ke stejnojmennému městu Myjava. Po průtoku městem se tok řeky stáčí západním směrem až k obci Sobotiště odkud znova pokračuje jižním směrem. Během své putě relativně mělkými údolími se poblíž obce Jablonica stáčí severozápadním směrem, protéká okolo okresního města Senica a v západním směru pokračuje ke svému ústí. V ústí činí délka toku 79 km a velikost průměrného průtoku dosahuje 2,64 m3 za sekundu.

Klanečnice, Klanečnica

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Na Slovenku nazývaná Klanečnica pramení v České republice v Bílých Karpatech na úpatí vrchu Lesná ve výšce 520 m n. m. Ke státním hranicím teče jihovýchodním směrem skrze obce Strání a Květná, kde přibírá do svého koryta Svinárský potok. Na samotné hranice se do Klanečnice vlévá Hraničný potok. Na Slovensku protéká obcí Šance a při udržování jihozápadního směru se vlévá v Novém Městě nad Váhem jako pravostranný přítok do Váhu. Především v suchých letech koryto toku vysychá.

Hraničný potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Hraničný potok je pravostrnným přítokem Klanečnice dlouhý necelé dva kilometry. Pramení na státní hranici nedaleko obce Květná a teče severovýchodním směrem. Po většinu svého toku tvoří přirozenou státní hranici.

Majlový potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Podobně jako Hraničný potok tvoří Majlový potok po většinu délky svého toku, která činí přibližně 2km státní hranici. Pramení v České republice a jeho posledních 250 metrů toku před ústím leží již na území Slovenské republiky.

Hrubár

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Hrubár je potokem vyvěrajícím nedaleko obce Lopeník v České republice. Od svého pramene teče jihozápadní směrem až k obci Březová. Zde pokračuje jižním směrem širokým údolím až ke státní hranici. Na státní hranici se střetává s potokem Březová. Oby toky již pokračují na Slovenském území pod názvem Bošáčka.

Bošáčka

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Pramení na území České republiky na svazích Lopenické vrchoviny v Bílých Karpatech v nadmořské výšce 510 m n. m. U státní hranice protéká obcí Šiance a teče jihovýchodním směrem k obci Nová Bošáca. Dále pokračuje neměnným směrem až ke svému ústí do Váhu v Trenčiaských Bohuslavicích. V ústí činí celková délka Bošáčky 21,5km. Jejími největšími přítoky je Předpolomský potok a Chocolnice.

Šiance

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Vodní tok Šiance je krátkým potokem pramenící nedaleko obce Šiance u pomezí Česko-slovenských státních hranic. Prakticky po celé délce celým svým tokem tvoří státní hranici a vlévá se do toku Hrubár rovněž na státních hranicích. Délka toku činí přibližně 1,5km.

Předpolomský potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Nové Město nad Váhom)

Nedaleko Lopeníku pramení i další příhraniční tok – Předpolomský potok. Na území České republiky leží asi 2 km jeho toku. Protéká obcí Predpoloma, Předpolomskou dolinou a v jihozápadním směru od svého pramene ústí v obci Nová Bošáca do koryta toku Bošáca.

Holbavý potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Trenčín)

Je dalším vodím tokem tvořící přirozenou státní hranici. Pramení v České republice nedaleko obce Handerláci. Po několika stovkách metrů putuje po státní hranici severovýchodním směrem až ke svému ústí do řeky Drietomice u hraničního přechodu Starý Hrozenkov / Drietoma. Celková délka toku je měně než 2 km.

Drietomice, Drietomica

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Trenčín)

Na českém území pramení Drietomice v Lopnické vrchovině v Bílých Karpatech na severovýchodním svahu vrchu Hřibovna poblíž obce Vyškovec. Svým tokem směřuje severovýchodním směrem až k obci Starý Hrozenkov. Zde se koryto toku stáčí jihovýchodním směrem. Za Slovenskou státní hranicí protéká jako Drietomica četnými obcemi a přibírá rovněž četné přítoky. Nejdůležitějšími přítoky je Žitkovský potok, Javorový potok, Brusné. V blízkosti obce Žrnové se stáčí tokem směrem k jihu kde za obcí Drietoma ústí do Váhu. Celková délka toku dosahuje 22,5 km. Celých 7,5 km se nachází na území České a 13,5 km délky na území Slovenské republiky.

Žitkovský potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Uherský Brod) – Trenčínský kraj (okr. Trenčín)

Pramení v České republice v Bílých Karpatech na jižním svahu vrchu Na Koncích. Potok protéká úzkými údolími jižním směrem. Svůj tok posiluje četnými drobnými potůčky. Protéká kolem obce Žitková. V tomto místě přetéká státní hranici a po 2km v jihovýchodním směru za obcí Liešna na Slovensku se vlévá do Drietomice.

Vlára

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vlašské Klobouky) – Trenčínský kraj (okr. Trenčín)

Řeka Vlára je jednou z mála větších řek protékajících česko-slovenskou státní hranicí. Jedná se o nejvýznamnější moravskou řeku nepatřící do povodí Moravy ani Odry. Řeka pramení ve Vizovické vrchovině (640m n. m.)ve Zlínském kraji v blízkosti obce Drnovice. Od svého pramene směřuje převážně jižním směrem. Za obcí Vlachovice po svém nejvýznamnějším přítoku Říka se stáčí jihovýchodním směrem. Pobírá další větší přítoky jako je Rokytanka a v Bromově Brumovka. Na Slovensko se Vlára prodírá hlubokým Vlárským průsmykem skrze obec Svatý Štěpán a obec Vlárka, u které se do řeky vlévá stejnojmenný přítok. Od státní hranice pokračuje jihovýchodním směrem kopcovitým terénem až k obci Nemšová, při níž se vlévá do Váhu. U ústí celkový průměrný průtok toku činí 3,4 m3. Délka řeky Vláry dosahuje 42,5km, z celkové délky se 32km nachází na území České republiky.

Vlárka

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vlašské Klobouky) – Trenčínský kraj (okr. Trenčín)

Je přítokem Vláry pramenící na jihovýchodním svahu hory Průklesy v Bílých Karpatech. Z tohoto bodu tok Vlárky pokračuje jihozápadním směrem hlubokými údolími na Česko-slovenské hranici. Níže po proudu protéká obcí Sidonie a v obci Vlárka se vlévá do Vláry. Koryto Vlárky častokrát tvoří přirozenou státní hranici.

Zápechová, Tovarský Potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vlašské Klobouky, Vsetín) – Trenčínský kraj (okr. Ilava)

Tok vyvěrá v Bílých Karpatech v České republice. Nedaleko svahu hory Cibulka u státní hranice. Tok stéká z kopců údolími jižním směrem přibližně 4 km a po celé své délce vytváří státní hranici. V Slovenské republice již teče jihozápadním směrem k váhu pod jménem Tovarský potok. Na slovenském území je koryto Tovarského potoka hluboko zařezané v kopcovitém masivu. Během své cesty k ústí protéká na Slovensku významnějšími obcemi Červený Kameň, Mikušovce, Tuchyňa. Do Váhu se vlévá u obce Dulov. Tovarský potok měří 20,1 km.

Lysky

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vsetín) – Trenčínský kraj (okr. Púchov)

Potok Lysky vyvěrá na západním svahu vrchu Cibulka v Bílých Karpatech v nadmořské výšce 570 m n. m. Proud toku směřuje severním směrem k širokému Lyskému průsmyku v kterém se nachází obec Střelná. Odtud pokračuje severovýchodním směrem přes hraniční přechod Střelná / Lysá nad Makytou na Slovensko. Protéká skrze obec Strelenka a v obci Lysá pod Makytou se vlévá do Beňadína, který je jeden z přítoku Bielé vody. Tok měří 6,6 km, z celkové délky se 3,5 km nachází na Slovensku.

Rutov potok

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vsetín) – Trenčínský kraj (okr. Púchov)

Je krátký potok na česko-slovenském pomezí. Od svého pramene v Javorníkách u osady Jáma teče severovýchodním směrem 1,8 km k ústí do Beňadína. Přibližně 600 metrů toku se nachází na území ČR, 200 metrů toku tvoří státní hranici a zbývající 1 km toku leží na Slovensku.

Dešňanka, Dešnianka

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vsetín) – Trenčínský kraj (okr. Púchov)

Je dalším z přítoku Beňadína na Slovensku. Vyvěrá na české straně Javorníku u obce Francova Lhota. Z Javorníků stéká severovýchodním směrem 2,3km k ústí v obci Dešná.

Lemešná

Hraničí v: Zlínský kraj (ORP Vsetín) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Lemešná je potokem pramenícím na jižním svahu stejnojmenné hory v Javorníkách v České republice. Za pramenem tok několik set metrů tvoří státní hranici, poté teče jihozápadním směrem obcemi na Lemešné, Kubáň do Podťatého potoka patřícího do povodí Bečvy.

Kopytný potok, Medvědí potok, Ráztocký potok, Járošův potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Jsou soustavou potoků na jižním úbočí Moravskoslezských Beskyd západně od obce Mosty u Jablunkova. Všechny řeky plynou z České republiky pres stání hranici jihovýchodním směrem, kde se vlévají do dalších Slovenských toků patřící do povodí Kysuce. Nejkratším tokem je Kopytný potok měřící přibližně 1 km. Nejdelší z této soustavy je Járošův potok měřící několik kilometrů.

Milošovský potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Je tokem na horních Kysucách. Pramení na Slovensku v Moravskoslezských Beskydách na severovýchodním svahu Velkého Polomu ve výšce 935 m. n.m. Tok nejdříve směřuje severovýchodním směrem, kde v délce 1,3 km tvoří státní hranici a krátce odtéka i na území České republiky. Poté směřuje jihovýchodním směrem do toku Čierňanky. Největším přítokem Milošovského potoka je Járošův potok. Délka toku činí 10,6km.

Renštok, Šľahorov potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)


Pramení v Moravskoslezských Beskydech na jihovýchodním svahu Skalky v nadmořské výšce 750 m n. m. západně od obce Mosty u Jablunkova. Tok směřuje nejprve k Mostům u Jablunkova, kde přibírá přítok Olešnice. Odtud teče relativně širokým údolím k hraničnímu přechodu, u kterého v téká na území Slovenska. Za hranicemi pokračuje svým tokem několik málo km k obci Svrčnovec. Zde ústí do toku Čierňanky pod jménem Šľahorov potok.

Markov potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Markov potok je krátkým potokem pramenící několik km východně od obce Mosty u Jablunkova. Jižním směrem teče od svého pramene přibližně 2,8 ke stání hranici. Na slovenské straně hranice se stáčí jihovýchodním směrem k obci Čierné, v které ústí do toku Čierňanky.

Černý potok, Čierny potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Pramení severovýchodním směrem u obce u obce Hrčava poblíž místa, kde se stýkají České, Slovenské a Polské státní hranice. Tok směřuje několik set metrů severním směrem, poté se stáčí k jihozápadu. Obtéká obec Hrčava na Česko-slovenském pohraničí a po přibližně 2km se vlévá mezi v obci Čiene do Čierňanky.

Vavřačův,Kubankovský, Gorilov potok

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Je to jediný tok v ČR, který do ČR přitéká z jiného státu, aby pak po průtoku územím ČR zemi opustil a pokračoval na území třetího státu. V každém ze států, kterým protéká, má jiný název. Potok pramení v Polsku v blízkosti obce Jaworzynka. Po své 1150 m dlouhé pouti jako Vavřačův potok překračuje česko-polskou hranici a protéká v délce více než 400 m skrz Českou republiku jako Kubankovský potok, aby pak dále pokračoval na území Slovenska, kde se asi po 900 metrech jako Gorilov potok vlévá v obci Čierné u Čadce do řeky Čierňanky.

Hrčava

Hraničí v: Moravskoslezský kraj (Jablunkov) – Žilinský kraj (okr. Čadca)

Malý a krátký potůček pramenící v blízkosti Trojmezí u Českých, Slovenských a Polských hranic. Celková délka toku je pouze několik stovek metrů a značná část toku tvoří Česko-slovenskou státní hranici. Ústí do Gorilova potoka poblíž stáních hranic.

Nacházíte se: Přeshraniční vodní toky